Kdo jsou streetworkeři?

Bilkova-street

Bc. Veronika BílkováJihočeského streetworku PREVENT vystudovala obor Sociální a charitativní práce na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jasnou představu o tom, jakým lidem by chtěla v budoucnu pomáhat, získala už před prvním semestrem. „ Závislí na návykových látkách pro mě byli celkem jasná cílová skupina. Během studia jsem si to jenom potvrdila,“ říká o své motivaci.

Vzpomínáte na svůj první pracovní den v Preventu?

První den, který jsem v terénu zažila, byl ještě na vysoké škole. Vlastně jsem ani pořádně nevěděla, co takový streetwork ve skutečnosti obnáší. Teorii jsem měla zvládnutou celkem dobře, ale čekala mě praxe. Tam jsem si tak jistá nebyla. Očekávala jsem, že budu zajišťovat výměnný program jehel a stříkaček a představovala jsem si, jak by asi mohli vypadat klienti. Nakonec jsem byla při setkání s první klientkou velmi překvapená. Protože i když pár závislých lidí znám, jsem jenom člověk, který se, tak jako ostatní, potýká se spoustou předsudků. Hned v první den praxe se ale ukázaly jako naprosto mylné. A jsem za to ráda!

Jak dlouho už ve streetu pracujete? 

Do streetu jsem nastoupila na začátku července, hned po škole. Předtím jsem tu ale byla dvakrát na praxi.

Proč jste nyní streetworkerem?

Terénní práce mě baví. Nejsem úplně typ, co by seděl někde na zadku. Myslím si, že práce v terénu je pro moje současné já ideální. Mám pohyb, potkávám hodně zajímavých lidí a můžu se podívat, jak žijí. Navíc je to práce, která není monotónní. Pořád se děje něco nového. Je to různorodá práce. Někdy se neděje nic, někdy se toho děje spoustu. Člověk nikdy neví.

Máte nějakou zpětnou vazbu od klientů? Vidíte výsledky své práce?

Myslím, že na nějaké veliké výsledky je ještě hodně brzy. Jsem ráda za to, když se několikrát setkám s klientem, on chce vyměnit injekční stříkačky za sterilní, ale další naše setkání už není jen o výměně, ale promění se v povídání o životě klienta. Je to o tom, že mu můžu pomoci i jinak než jen materiálně (výměnou).

Jaký je největší omyl v pohledu veřejnosti na streetworkery?

Pohled veřejnosti jako takový se mi nelíbí. Nelíbí se mi, že mě někdo považuje za hlupáka, co podporuje drogově závislé, aby ještě víc užívali. A nevidí za tím mnohem víc věcí. Nelíbí se mi celkově to, jak nás streetworkery ostatní často odsuzují, aniž by byli dostatečně informovaní o tom, co vůbec děláme.

 

„Streetworker/ka je sociálním pracovníkem/cí, jejichž „kanceláří“ je přirozené prostředí klientů – ulice, parky, kluby, herny, nádraží aj. Jeho úkolem je vyhledávat a kontaktovat skupiny a jednotlivce, kteří jsou v nepříznivé sociální situaci, stylem svého života a nebo trávením volného času jsou ohroženi negativními sociálními jevy nebo sociálním vyloučením a následně jim nabídnout, nebo zprostředkovat pomoc. Jde především o ty jednotlivce, kteří sami neví jak nebo nejsou ochotni pomoc vyhledat, nebo to nedokáží.“ Zdroj: Česká asociace streetwork